Povídka na přání..^^

25. července 2013 v 16:47 | LittleLover |  Na přání ^^
Ehm...tak...jako...Julí promiň...ale mě se to nelíbí...a asi se to nebude líbit ani tobě...A to se mi začátek líbil!! (u_u)...já to tak strašně pokonila...!!! m(_ _)m .....Božéé...zabte mě někdo....to je strašné...Promiň...možná...no...třebba ti jí přepíšu...ale neslibuju (*^*) Promiň...No...dost okecávání....tady jí teda máš no... (=_=)



Název:To všechno byla hra
Skupina:U~Kiss
Pár...Fakt to musím psát když...no to je jedno XD Julí+Kevin
Upozornění:+ 18....A...je to strašnéé...T_T


Tísnilo tě ticho,strach a zima.Zrychleně jsi dýchala.
Měla jsi pocit,že ti srdce vyskočí z hrudi.
Tvé ruce se třásly,oči ronily další slzy.Promnula jsi si zápěstí,které bylo krvavé od pout,kterými tě věznil.
Vykoukla si z poza stromu.
Byla jsi v lese,kterému kralovala mlha.Nic jsi neviděla,pouze slyšela kroky a hlas ticha.Šeptalo slova,která v tobě probouzela ještě více strachu.
Nadechla jsi se a rozeběhla jsi se k dalšímu stromu.Upadla jsi.Tvé dlouhé,těžké a i přesto krásné šaty se zachytli za větev,která hrůzostrašně trčela ze země.Opřela jsi se o ruce a dívala jsi se kolem sebe.Modlila si se za to,aby tě nenašel.Spadly další slzy.Postavila jsi se a chtěla si se otočit a běžet dál,ale obrys postavy v mlze,tě přikoval na místě.Začala jsi vzlykat.Rychle jsi se postavila na nohy a znovu si se rozeběhla.Lesem se nesl smích.
Byl sladký a jemný,ale ty jsi věděla že je to lež.
Za tím sladkým hláskem,roztomilím úsměvem,krásnýma očima,se schovává zvíře.Zvíře co touží po krvy,co touží po jediném...ukojením sebe sama.Byl zvrácený,byl zlý,byl násilný.
"Julie...Myslím,že budeš přímo dokonalá,až ti poteče po tvé blílé,tenké a jemné kůži,krev,nemyslíš?Až v ní smočím své tesáky...Budeš nesmrtelně krásná...i když mrtvá...co si přát víc?Umřít tak mladý a krásný?A přitom se tě zub času nedotkne?Budeš nádherná...Má nejkrásnější..."Zasmál se a tvé tělo se roztřáslo strachem.Opřela jsi se o strom a chvíli jsi vydechovala.Potřebovala jsi nabrat sílu a odvahu.Zavřela jsi oči ve snaze se uklidnit.
"Utíkej..."Ozvalo se u tvého ouška.Byl to on.Kousl tě do něj tak,aby ti z něj teklo trochu krve.
Znovu si se rozeběhla,i když tě opouštěla naděje,že se od tud dostaneš živá.Vše tě tížilo.Tvé tělo těžklo,že už jsi přestávala cítit bolest na nohou,které jsi měla krvavé,odřené od větviček.
Plakala jsi čím dál víc.Věděla jsi,že teď už mu neutečeš vůbec.Měl pach tvé krve.Přesto jsi utíkala.Snad jako by jsi věřila,že někde je něco,nebo snad někdo,kdo tě ochrání.
Ale nebyl.Ten les byl ohromný a ty jsi běžela pořád víc a víc hlouběji.
Znavu jsi zakopla.Uhodila jsi se do hlavy.Už jsi se nepokoušela zvednout.
Zavřela jsi oči a začala zpívat písničku,ukolébavku,která tě vždy uklidňovala.
Nezabránila jsi úsměvu.I on ti jí zpíval.Kdysi tě utěšoval,uklidňoval.Pohlazením,políbením,zpíváním a úsměvy.
Donutila jsi se postavit.Už jsi nehodlala běžet,už jsi se nehodlala bát.Vše to bylo...k ničemu.A ty jsi to věděla.
Porozhlédla jsi se kolem sebe.Nic jsi neviděla,přesto jsi věděla,že tu je.Někde tady čeká na svou kořist.Na tebe.
"Kevine!Přestaň si hrát!Chceš mě?Tady jsem!Už to neprodlužuj!Nehodlám si hrát na myš,aby jsi se ty,kocour pobavil!Už nebudu utíkat...už nebudu pro tvé pobavení brečet..už ne!"Křičela jsi do tmy.
Ze zadu tě objali Kevinovi ruce.Znovu se tě zmocňoval strach ale ty už jsi neměla sílu mu odporovat.
"Julie...Ty jsi má myš..."Políbil tě ze zadu na krk.Obešel tě a podíval se ti do očí.
Vyhrnul si rukáv od svého kabátu a kousl se do zápěstí.
Rudá těkutina ihned začala padat na zem a téct po jeho ruce.
Chytl tě za vlasy a přiložil ti poraněnou ruku k ústům.
"Pij...chci ti ukázat co tě čeká" Víc se rukou natiskl k tvým rtům a ty jsi polkla jeho krev.Chutnala sladce a přesto hořce a trpce.
Zorničky se ti rozšířili.Cítila jsi jak upadáš do bezvědomí.
A přesto vše vnímáš.
Před očima se ti zjevují různé obrázky žen...dívek jako jsi ty.Mají stejné oblečení jako ty.
Po líčkách ti tečou další slzy.
Mají rozedraná hrdla,zohavený obličej,jsou bez končetin.
Vidíš jak je mučil rozžhaveným železem,jak jim zabodává do těla jehly,řeže je do jejich kůže,lije na ně horký vosk a bije je.
To poslední co vidíš je,jak jim do úst nakape svou krev,a jejich šrámy zmizí.Těm,kterým chybí končetiny,zabodne do masa ostří,a omotá ruku mašlí.Políbí je,a vystaví si je ve skleněných rakvích.
"Opravdu nechceš utíkat?"Zeptá se tě,arogantním hlasem.
Trhneš sebou a zadíváš se mu do očí.Měla jsi chuť utéct,ale byla jsi psychycky i fyzicky vyčerpaná.
"Ne..."Vydechla jsi.
V jeho očích byl vztek.Trhl rukou a vyškubl ti pár vlasů.
Vyjekla si a padla na čtyři.
Skonil se k tobě."Tebe...si vychutnám...ty...budeš jako já..."Zavrčel ti do ucha.Chytl tě pod krkem a začal dusit.
Upadla jsi do bezvědomí.
++++
Otevřela jsi oči.Probudil tě štiplaví zápach.Tmavou místnost osvetlovala pouze jedna svíce,která prozrazovala něčí siluetu.
Posadila jsi se a zadívala jsi se do těch krásných očích,kterým jsi propadla.
Nikde jsi neviděla nic,čím by ti mohl ublížit.

Přešel k posteli,ve které jsi ležela.Vlezl si na ní.Pohladil tě po bříšku,do kterého v mžiku zaryl nehty.Do očí se ti tiskly slzy.Až teď jsi si uvědomila že jsi nahá.
Cukla jsi sebou a jemu se na tváři rozlil úsměv.
"Neříkala jsi,že nebudeš utíkat?Proč tedy cukáš?Nechceš přeci,abych to prodlužoval..."Řekl,jeho hlas nasáklý pobavením.
Kousla jsi se do rtu.Zavřela jsi oči,a snažila jsi se nemyslet na to kde jsi a ským tu jsi.
Chtěla jsi zpět Kevina...toho Kevina kterého miluješ...
"Kevine..."Vzlykla jsi.Cítila jsi,jak se tvé ruce zachvěli.Chtěla jsi ho obejmout...snad naposled?Snad pro útěchu.
Ucítila jsi palčivou bolest na svém stehně.
Kevin ti malou kudličkou udělal řeznou ránu,z které tekla krev,kterou nakonec olízl.Podívala jsi se mu do očí.Byli plné pobavení a chtíče.
Přitáhl si tě k sobě,a začal tě líbat.Na jazyku měl pořád tvou krev.Zvedl se ti žaludek.Snažila jsi se od něj odtáhnout,ale bylo na tebe až moc silný.
Kudličkou ti přejel po zádech,a nechával za sebou krvavou stopu.
Stuhla jsi a nechala to být.
Odtáhl se od tebe.Položil tě na postel,a kudličku přiložil k tvému krku,po kterém po chvilce tekla krev.
Odhodil kudličku pryč,a poraněný krk začal líbat.Tam,kde byla řezná rána,jsi cítila mihotající se jazyk.
I přes to,že se ti tento Kevin,hnusil,jeho dotyk tě spaloval.
Cítila jsi,jak se usmívá,ale nechala jsi to být.Co s tím můžeš dělat?Nic.Ty jsi pro něj jako hmyz.Kdykoli by tě mohl zabít.
"Nevěř,že je tu ještě někde Kevin...ten Kevin kterého chceš...který tě miluje.Ten tu není..."Řekl a kousl tě.
Zaskučela jsi.
"Ne-nevěřím tvým slovům...."Zašeptala jsi
Odtáhl se od tebe a zamračil se.
"Proč mi nevěříš?To nevíš,že jsem to já?Bylo to divadlo,hra"Řekl naštvaně a vstal od tebe.
"Ne...věřím že někde..."
"Přestaň!Nikde tu není tvůj milovaný Kevin!Jsem to já!"Vykřikl nepříčetně,a jeho oči nabírali červenou barvu."Kdyby byl,tak by to zastavil.Nebo ne?Pokud tě Kevin miluje,nenechal by mě,ti ublížit!Přetaň s těmi lživími slovy!"
Přešel k tobě a delší dýkou,ti přejel po břiše.Bála jsi se.Vše v tobě chtělo utéct,ale ty jsi se nepohla.
"Myslíš,že když ti budu chtít vypárat břicho,příjde?Co myslíš?"Řekl už znovu arogantně.
Nehty jsi zaryla do své dlaně,až z ní začala téct krev.
Po tvářích ti tekly slzy.Přála si si být někde jinde...Chtěla jsi být se svým Kevinem...aby tě držel za ruku,šeptal ti do ucha slova lásky...
"Ženy...nechápu vás...všechny jste si tak podobné...do konce věříte,že pro vás přijede princ na bílém koni..."Procedil mezi zuby a posadil se k tobě na postel.Vzal tvou ruku a začal do ní kousat.Jazykem začal kmitat kolem kousanců,ze kterých vytékala krev.Zuby vystřídali rty.Začal tě líbat.Rty došel až ke klíční kosti.Přejel po ní jazykem a znovu do ní kousl.
"Kevine..."špitla si do tmy,bolestným tónem v tvém hlase.
"Nezabiju tě...dám ti dar...jako mám já..."Olízl si rty a podíval se ti do očí.
"Rudé oči a krev na tvých rtech...myslím že budeš vypadat nádherně...A budeš mojí..."Usmál se a tobě to připomělo znovu toho tvého Kevina.Vypadalo to,jako by se z toho těšil...že měl radost..vypadal zase dětsky...roztomile a nevinně...
"Ale dřív si s tebou pohraju..."Přejel si jazykem po špičácích a na tváři se mu rozehrál děsiví až brutální úsměv.
Pomalu si rozepínal své sako.Knoflíček po knoflíčku.
Shodil ho ze sebe a svíce osvělila jeho hruď,která byla vypracovaná.
Vlezl si na tebe a znovu se začal věnovat tvému krku,z kterého pořád vytékala krev.Cítila jsi jeho dotyky na svém břiše a na vnitřních stranách stehen.
I přes to,že on byl zrůda...zvíře které toužilo jen po jednom,zapomněla jsi na to...jako by se ta zrůda vytratila a tvůj Kevin se znovu vrátil...
Jazykem ti přejel až k jedné z bradavek.Kroužil okolo ní jazykem a skousnul jí.
Trhaně si vydechla.Bolelo tě to,ale pocit rozkoše tu bolest rozmazával.
Nevšimla jsi si,že by si sundal kalhoty,přesto byl nahý.
Pozorovala jsi jeho tělo.Bylo nádherné.Zmocňovala se tě chuť se ho dotýkat.Jenže to už tvůj mozek znovu ovládla rozkoš,protože do tebe přirazil a vzal si tě.Tvím tělem cloumala rozkoš.Přirážel do tebe rychleji a znovu pomalu.Vychutnával si tě.Cítila jsi,jak se jeho špičáky zakousli do tvého krku.Vlna rozkoše která stoupala tvým tělem a pomalu opadala nechala tvé oči zavřené a na tváři zanechala kapičky potu.
"Zachvílu budeš...jako já..."Šeptl ti do ucha Kevin a ty jsi začala cítit bezmoc.Tvůj svět se propadal do tmy.Snažila jsi se soustředit na svůj dech...ale nedýchala jsi.Snažila jsi se soustředit na tlukot svého srdce...ale nebilo...Cítila jsi křeč ve svém těle a pak...nebylo nic...
++++
Probudil tě pach krve...Cítila jsi ho,jako by jsi jí měla přímo u nosu.Slyšela jsi jak padá omítka a jak pavouk na zdi hledá nějakou skulinku,kam by mohl zalést.
Otevřela jsi oči.Vše bylo...jiné...zaostřené.Byla jsi si jistá že byla tma...ale ty jsi viděla vše,co místnost ukrívala.
Zacukala jsi rukami.
Pevně jsi tiskla víčka k sobě.Zvuk rachotícího řetězu byl strašný.Rval ti uši.Když to přešlo,slyšela jsi kroky.Rychlé kroky.Otevřela jsi oči.V místnosti nikdo nebyl.
"Julie...mám pro tebe dárek" Zazněl hlas ve tvé mysli.Byl Kevinův.Byl v tvé hlavě...nebo byl z jiné místnosti a ty jsi ho slyšela?
Ve chvíli kdy jsi se narovnala z tebe spadly okovy.Rychle jsi se přesunula na druhý konec místnosti a zacpala jsi si uši.
"Vím že máš hlad Julie...a já mám něco,co tvůj hlad ukojí...ale musíš si to najít..."Znovu se ozval hlas ve tvé hlavě.
Chytla jsi se za krk.Bolel tě...potřebovala jsi se něčeho napít.Uslyšela jsi skřípání.Dveře se otevřeli.Vyběhla si z nich.Všimla jsi se své rychlosti...a také toho,jak jsi se změnila.Necítila jsi se jako člověk...Tvá hlava pulzovala.Ale tebe to nebolelo...spíš jako by ti to bylo příjemné...jako by ti bolest dělala radost.
Znovu jsi zaslechla kroky.Rozběhla jsi se za nimi.Viděla jsi,jak se něco mihlo a vcházelo do velké místnosti.Ucítila jsi znovu krev.Tvé svali se napli.Zbystřila jsi.Když jsi uslyšela bouchnutí dveří,znovu jsi se rozeběhla.
"Snaž se trochu...kam bych ti mohl skrýt kořist?"Ozvalo se znovu ve tvé hlavě.
"Ko-kořist?"Zopakovala jsi si.
"Budeš jako já" Mihlo se to hlavou.
Tohle tím myslel...že budu jako on?Že budu zrůda?Pomyslela si si.

"Nezkoušej odolávat...Máš hlad...a já mám to po čem toužíš...přemýšlej trochu...kde se JÍ?"

...Jídelní sál...

Zvířecí stránka se tě zmocnila.Rychle jsi se rozeběhla k jídelnímu sálu.
Otevřela jsi dveře.Cítila jsi hodně krve...Tvé oči pobrali rudou barvu.
Cítila jsi,jak ti narostli tesáky.
Uviděla jsi Kevina,jak sedí na něčem,co připomínalo trůn a v ruce drží řetěz.

"Věděl jsem,že si chytrá..."Zasmál se a cuknul řetězem.
K nohám mu spadl chlapec...víc než šestnáct mu nemohlo být.
Okolo krku měl obojek a k němu přidělaný železný řetěz.
Krk měl rozedřený z obojku.Olízla jsi si rty.

Chlapec se rozkašlal.Podíval se na tebe.V jeho očích byl strach.Byli dětské.Jeho tvář byla dětská.

Ale ty jsi nepocítila snad že by ti ho bylo líto.Že by jsi mu měla pomoc utéct.

Kevin hodil řetěz na zem.Pro tebe to bylo jako znamení k tomu,že můžeš jíst.

Ale dřív než jsi k tomu chlapci došla,ti položil Kevin ruku na rameno.

"Mládě by se první mělo dívat jak se loví..."Řekl a ihned zmizel.

Objevil se u chlapce.Chytl ho za ruku,a kousl ho do zápěstí.
Chlapec vyjekl.

"Utíkej..."Řekl chlapci.

Ten se rychle postavil a začal utíkat.Měla jsi chuť ho zastavit...a rozedrat mu hrdlo aby jsi dostala to,po čem toužíš.

"Lov začal..."Řekl podivným tónem v hlase a zmizel.

Zamračila jsi se a rychle se vydala za pachem krve toho chlapce.

Zahlídla jsi ho jak běží ven.Usmála jsi se.

Chlapec pootevřel dveře,ale ty jsi je rychle zavřela.Podíval se na tebe a vykřikl.

Tvé špičáky byli namočeny v jeho krvi.

Když jsi ukojila svou touhu a žízeň zadívala jsi se do jeho tváře.

Byla bledá a oči prázdné.

Pustila jsi ho a odstoupila od něj.

"Bravo...jen si si s ním mohla hrát déle...ale chápu že si měla hlad...ale příště...si půjdeš svou kořist vyhlídnout sama...stejně jako já si vyhlédl tebe..tak si ty...vyhlédneš někoho..."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karin_Kim55 Karin_Kim55 | Web | 17. prosince 2013 v 20:42 | Reagovat

HEY! jako.. já tuhle povídku tu najdu až ted... a ... já myslela.. že z ní vykrvácím! *w*
uhm... moje druhé hetero 18+... ještě že tohle nebylo až tak do podrobna jako to první... xDDDD
vážně úžasné! *o* Hey! jako! bezva! *Q* jen.. asi.. TO jsi možná mohla trochu víc rozepsat... *padla* xDD chápu, to určitě neni snadné.. ='DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama