?Návrat??

26. srpna 2013 v 20:04 | LittleLover
Tuhle povídku...mám načlou tak dlouho...tak dlouho že ani nevím...ale dopsala jsem jí...a dalo by se říct,že tímto ukončuji své...pozastavení...tedy spíše pozastavení blogu...dnes nemám náladu...spíše teď...právě jsem tu povídku dokončila...tak doufám že se bude líbit :)
Pokud se mi nálada zlepší,možná napíšu co všechno se mi stalo přes víkend :)

Název:Poslední milenec
Originální
Upozornění:Non


Nahý a špinavý byl skrčený v koutě.Třásl se.Ale nikdo nevěděl zda je to zimou nebo bolestí která mu prostupovala tělem.
Procházelo kolem něj mnoho lidí,mnoho lidí ho vidělo však ani jeden se nezastavil,ani jeden na něj nepromluvil.Ani jeden se ho nezeptal na to co se mu stalo že je zde.V ruce svíral střep.Přiložil si jej k zápěstí.Uslyšel zvláštní melodii.Podíval se na konec temné uličky.Viděl temnou postavu.Chtěl se postavit ale spadl na zem.Po chvíli otevřel oči.Temná postava stála nad ním a podávala mu ruku.Chytl se jí.Postavil se na nohy.Něco bylo jinak.Připadal si tak...volný...připadal si lehký.Už mu na mysl nepřicházel stud,který ho držel na ulici.Na ulici,kde se živý svým tělem.Má nádherné tělo...měl.Je hubený,že mu jdou vidět žebra,ale to mu nebere jeho krásu.Pohlédl postavě do očí.Stříbrné oči lemovaly řasy.Ostré rysy a velké rty.Černá ofina padala cizímu muži do obličeje.

Kdo jsi?

Ozvalo se přes ulici.Muž se usmál.Pohyboval rty,ale on mu nerozuměl.A přesto měl pocit,že jeho hlas slyší.
Rozlhédl se.Ulice,jež osvětlovalo slunce,byla prázdná.Nikde nebyl nikdo.Nikde nebylo nic.

Co se děje?

Další otázka padla na jeho rty.Ale znovu zůstala nezodpovězená.Znovu cítil tíhu.Tíhu života.Chtěl zůstat s jeho stříbrnými oči.S jeho červenými,plnými rty.Proč to nejde.Mizeli mu před očima.Ty rty.Natáhl k muži ruce a snažil se ho chytit.
Otevřel oči.Z prstů,co svírali střep tekla krev,ale ze zápěstí nikoli.Bylo mu teplo.Někdo jej hřál svým tělem.Kdo?
Zvedl hlavu.Díval se do očích modřejších,než smaragdové moře.Byli laskavé.I obličej zdobil laskavý a hřejivý úsměv.

Co se stalo?Kdo to byl?

Zahleděl se znovu na konec temné uličky.

On je poslední milenec v životě...Když tě políbí,život tě opustí...

Šeptl modrooký,černovlasý chlapec,který se ke schřadlému tělu tiskl více,aby ho zahřál.

Chci aby se vrátil...už stejně nežiji...nemám důvod...

Musíš si nějaký důvod najít...a nejdůležitější důvod je člověk sám...

Nemůžu žít kvůli sobě...nezasloužím si to...

Tak žij kvůli někomu jinému.

Kvůli komu?Nemám nikoho....nikdy jsem neměl...

Modrooký chlapec se zadíval na rušnou ulici a pak do temné,tiché uličky,na jejímž rohu seděli.

Tak žij kvůli mě.A já budu žít kvůli tobě...to že se ti on ukázal ale nevzal si tě zanmená,že ty máš ještě žít...

Usmál se znovu modrooký a znovu se přitiskl ke schřadlí¨ému tělu ale né aby ho zahřál,ale aby ho utišil.

Byl jako on.Živila ho ulice.Nikdo s nimi jemně nezacházel.Ale bez obejmutí žít nelze...Člověk potřebuju obejmout...objetí je víc,než tisíce slov.Objetí je něco,co dává útěchu a bezpečí...člověk potřebuje být milován...člověk potřebuje mít strach...člověk potřebuje smrt,ale ještě více potřebuje žít,aby život dal....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lení Lení | 27. srpna 2013 v 11:39 | Reagovat

WOW.. To bylo smutné a zároveň.. já nevím těžké to popsat. Ale pěkné ;)
Jsem ráda že jsi zpět ^_^

2 Namikaze Sadako Namikaze Sadako | Web | 9. září 2013 v 0:08 | Reagovat

Hmm, teda, bylo to sice takove depresivni, ale ten filozoficky zaver se mi maximalne libil :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama