Angel with a shotgun 9

30. listopadu 2013 v 11:19 | LittleLover |  Angel with a shotgun
|Angel with a shotgun 9|1 189 slov|



"Jin,proč s ním musím jít?"Zeptal se podruhé TaeHyung,když mu Jin neodpověděl.

"…Bude tě cvičit.Trénovat.A dozvíš se od něj historii nebe,pekla a o téhle válce."

"Ale to by si mi mohl říct i ty.A taky by jsi mohl říct kdo on je.A co se ti zdálo…"

Jin se zakoukal do prázdna."Mohl bych,ale je možné že bychom…On ti to vysvětlí líp…A když se ho zeptáš na to kdo on je,myslím že ti odpoví.."Usmál se Jin zvláštně.

"Ale nemůže mi říct o tom tvém snu."Stál si na svém TaeHyung.Byl zoufalý.Nechtěl Jina opustit.Ne teď.Chtěl být s ním.

"Prosím,jdi s ním.Řekne ti vše na co já…už nemám čas a sílu…"Vydechl Jin a Tae se na něj mlčky díval.Pak jen kývl.Otočil se a šel za Nam Joon.

"Půjdeme?"Zeptal se jej.

"Myslím že můžeme…"

"Dobrá"Usmál se a ze zad mu vyrostli obrovská křídla.Nikdy si nevšiml že by byla tak obrovská.

Tae se soustředil.Chvíli mu trvalo,než se přeměnil.

"TaeHyung dávej na sebe pozor"Řekl YoonGi a Ho Seok kýval hlavou."Nezraň se"Dodal.

"Jistě…"Řekl nepřítomně.

"Tae-"

"Uvidíme se."Řekl a byli spolu s Nam Joon pryč.

Jin se zadíval na modrou oblohu,která se co nevidět měla změnit na černou.

"Je mi to líto"

+++

Nádherné místo.První slova která TaeHyunga napadla.Stejně jako u Jina.Tentokrát však byla příroda opravdu veselejší,živější.Všude různé odstíny zeleně.Červené,žluté a fialové květiny.A kostel,spíše chrám byl bílo červený.

"Vítej"Řekl Nam Joon stojící u otevřených dveří.

Tae kývl a vešel dovnitř.Vše laděno do stejné barvy.Bílé stěny a červené detaily,doplňky.

Vysoký strop který však neznázorňoval nebe a boha,ale zemi.

"Pojď za mnou,ukážu ti,kde budeš spát"Řekl a rozešel se do obrovského sálu s desítkami dveří.

Šli snad minutu a půl.Pak přišli k modro bílím dveřím.Jediné modro bílé dveře v této chodbě.I vnitřek byl modro bílý a vypadalo to jako v Kostele když byl s Jinem.

"Jin…"Vydechl TaeHyung. "Proč jsem se nerozloučil?"Řekl si pro sebe.

"Ještě ho uvidíš.Budete mít spoustu času."

"Ne…nebudeme…"Do jeho očí se tiskly slzy.Rukou si zajel do vlasů.Trhaně vydechl.

"Proč to říkáš tak jistě?"

"Smlouva…nemůžeme zradit boha…Já jen…chci s ním být.Je to snad moc?"

"Smlouva se dá vždy zrušit.Nebo pozměnit"

Tae se podíval na Nam Joona.Utřel si slzy a zadíval se do země.

"Měli bychom začít"

"Pokud to tak chceš.Pojďme si ale někam sednout"

Nakonec zvolili že si sednou ven.

"První s čím začneme-Chceš se na něco zeptat?"

"Um…Co znamená v nebi nejstarší?Už jsem se ptal ale Ho Seok neměl odpověď."

"Nejstarší…Podílel se na vývoji pravidel které bůh zapsal.A tvoření různých…různých věcí.A to nejdůležitější.Pocity."

"Řekli mi,že Jin hlídal vzácné věci.Myšlenky a pocity.Ale je taky nejstarší.Takže se i on podílel na…"

"U Jina je to…jiné.On patří mezi nejstarší ale z nejstarších je prakticky nejmladší.Byl vychován pro boj.Proto,co ti bylo řečeno."

"Takže…Bůh je potom nejstarší?"

Nam Joon se usmál."Ano.On je nejstarší.Řekl bych že tvé nadcházející otázky se týkají jen Jina,že?"

Tae zčervenal."Neměli by,že?"Řekl potichu.

"Nevím,proč by neměli ale právě teď je důležitější něco jiného.Válka.Myslím že by jsi měl vědět proč a pro co se bojuje"
TaeHyung otevřel doširoka oči a kývl.

"Je to něco jako boj proti dobru a zlu.Ale to zřejmě nestačí jako vysvětlení.Každá válka začala něčím jiným ale její cíl je stejný.Vyhrát.Ale to se nikdy nestane.Můžeme jen bránit zemi.Ďábel tu bude pořád.Tak jako bůh.Proto nikdy boj neskončí."

"Co s ním mám společného já?Vlastně….co mám společného s válkou?Proč ten,na kterého budu straně má zaručené vítězství?"

"Um…Ďábel má syny.Tři.Ten jeden se ale liší.Podle toho co jsem viděl a slyšel nechce boj,válku.Ani vládu nad světem.Jednou vstoupil na zem.Všiml si ho jeden anděl a…Ten nejodlišnější potomek ďábla je tvůj otec...Ale ty už víš, že jsi potommkem ďábla....S válkou máš společné to,že jsi jeden z faktorů,kvůli kterému se bude bojovat. "

"Já že jsem jeden z faktorů?Pak lidé umírají kvůli mně?"Zeptal se chvějícím se hlasem.

"Kvůli tobě lidé neumírají.Kvůli válce ano.Kvůli tobě ne.Ta válka by byla i kdyby si se ty nenarodil.A k mé poslední odpovědi.Protože jsi silnější.Až se naučíš používat svou sílu,budeš vidět nepřítelovi slabé stránky.Rychlá regenerace,inteligence,síla,rychlost,moc.Ale nemusíš ani bojovat.V jednom okamžiku dospěješ.Budeš moc mluvit k lidem.K rebelům aby bojovali s námi.Ale kdy ten okamžik přijde neví ani sám bůh."

"Rebelové?Kdo to je?"

"Rebelové.Andělé a démoni na jednom místě.Nic nedělají.Nevědí proč bojovat a nebo je přinutili okolnosti."

"Mohli by se přidat k nám díky mě?"

"Ano,díky tobě.Ale ten čas ještě nenadešel."

"Jen…mám otázku.Jin..Jin říkal že jsme nevlastní bratři.Máme stejnou matku.Jak je to možný?"

"Vaše matka našla potomka ďábla.Chtěla s ním bojovat.On se vůbec nebránil.Vypadal jako by si přál zemřít.Nechala ho být.Ale zůstala s ním,aby nikoho nenapadl.Nakonec se stalo to co se stalo.Narodil si se ty."

"Co je s mou matkou?"Zeptal se rychle.

"Zemřela.Po porodu bylo místo kde jsi se narodil napadnuto a ona tam zemřela."

"Souhlasil s tím Jin?"

"S čím?"

"S tím,aby byl můj strážný anděl."

"…Nesouhlasil.Nechtěl to.Nakonec,když tě uviděl řekl ano."

TaeHyung se trpce usmál.Bolelo to."Proč to bůh dovolil?"

"Aby byl Jin tvým strážným andě-"

"Ne.Abychom mohli být spolu."

Nam Joonovi rysy ztvrdli."Protože…Duše je stejná,jen tělo se změnilo."

"Jak se to myslí?"

"Reinkarnace.Už se stalo to,že se andělovi a ďáblovi narodilo dítě.Její příběh je…tragičtější "

"Její?Takže jsem byl dívka?Proto můžu být s Jinem?"Tae vypadal,jako by zapomněl že se schyluje k válce.

"Ano.Můžeš.Díky smlouvě.Jin ale porušil pravidlo.Když zapomenu na to,že oba jste muži a…máte stejnou matku,je v nebi pravidlo.Zákon,který zakazuje být se svým svěřencem.Kdyby byl Jin člověk…Rozhodně by se nemusela uzavírat smlouva.Myslím že víš o jakou smlouvu jde."

"Vím…Ale nechci to.Nechci aby po tom,co skončí válka ode mě odešel.Chci být s ním…"TaeHyungovi spadlo pár slz a on se zasmál."Chci…vše co umím je jen to,abych chtěl.Myslím jen na sebe…"Zakroutil Tae hlavou a setřel slzy.

"Omlouvám se,takhle bych se neměl chovat"Promluvil k Nam Joonovi.Ten se na něj díval zvláštně.Jako by se mu snažil porozumět.

"Jak už jsem jednou řekl.Smlouva se dá buď zrušit,nebo poupravit."

Druhý den

TaeHyung se cítil nesvůj.Když se probudil, necítil vedle sebe Jinovo tělo.Jeho teplo.Kousl se do spodního rtu.Už nechce brečet.Chce zesílit.Být na válku připravený.Ochránit ty, kteří na to nemají sílu.

"Jsi vzhůhu..."Řekl Nam Joon a sedl si k TaeHyungovi na postel.Přinesl mu snídani.

"Oh..D-Děkuju..." Zašeptal Tae.

Celou dobu ho Nam Joon pozoroval.Možná až moc zaujatě na to, že na sobě TaeHyung neměl triko.Měl červené tváře.

"Jdi ven...Tam kde jsme byli včera.Přijdu tam za tebou.A...přeměň se."Řekl Nam Joon když odcházel.

TaeHyung těžce polknul.Nevěděl, co si má o Nam Joonovi myslet.

"Já..Můžu se ještě na něco zeptat?"

Nam Joon kývl. " To jsi tu sám?"Kývl směrem ke chrámu.

"Ne" Usmál se. "Dnes je poslední klidný den.Zítra tu budou bojovníci.A připojím tě k jedné skupině...Ale teď je čas na trénink"

Oba roztáhly svá křidla a vytáhly své meče.

"Zkus použít svou magickou sílu..."

"Co?...Cože?Jak?"

"Musíš to cítit tady..."Dal si Nam Joon ruku na srdce.

"Ale..."

"Soustřeď se...Zavři se od svého světa...pociť sílu kterou máš..."

TaeHyung upadá s těmito slovy do temnoty...Otevře oči.


Vysoká,šedá,třpytivá tráva spolu s fialovími květy.Velký strom se šedým kmenem a růžovím listím.A na obloze, veliký,třpitivý měsíc.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Namikaze Sadako Namikaze Sadako | Web | 30. ledna 2014 v 21:49 | Reagovat

Neee... Já chci honem další díl, prosím T.T Já jsem zvědavá, co je ten Nam Joon zač a co to vlastně je za připitomělou smlouvu T.T Měl by dát na Nam Joonovu radu :-3

2 Kaspi Kaspi | Web | 1. února 2014 v 23:30 | Reagovat

[1]: Můžeš být šťastná - Budu psát další díly :* :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama