Nový začátek

14. prosince 2013 v 19:11 | LittleLover |  Jednorázovky
|Nový začátek|VIXX|Navi(N+Ravi)/LeoBin(TaekWoon*Leo*+Hongbin)|1625 slov|
Takže jsem tu s novou povídkou.Je na skupinuVIXX jak jste si mohli všimnout.Takže nečekám že by si jí někdo přečetl :D
Je zvláštní.Vůbec nechápu jak jsem se dohrabala k takovímu konci...a navíc to vypadá jako by byl Leo uke, LoL.
Z povídek na přání...nemám napsanou ani jednu XD Špatné, já vím. Ale když mě se teď nechce psát podle zadání :D A navíc mě ČiČi chce zničit :D Chce povídku +18 :D Ale já psát +18 neumím XD Ale to se nějak vsákne...snad :D No nic...Tady máte povídku :*





Ticho se rozléhalo zničenou,vyschlou a hořící pustinou.Bez života.Bez nádherné zeleně.Pouze poušť.Nic víc, nic míň. Tma se pořád roztahovala. Jediné, co by se dalo považovat v této pustině za krásné, byl měsíc.Byl naprosto jiný. Oproti všemu, co zde v peklu bylo poznamenáno krvý, měsíc byl čistý.Byl nádherný.Bílý a zářivý. Jako by chtěl ukázat všem démonům svou čistotu. Jako by chtěl, aby se démoni za své hříchy styděli. A ten jeden, co ho každý den pozoroval, se opravdu styděl. Chtěl být jako on. Jako ten měsíc. Být čistý. Bez poskvrnky. Ale to nešlo. Ani kdyby své hořící tělo vykoupal ve svěcené vodě, nemůže v ní umýt svou duši.

Ušklíbl se.Jako kdyby ještě nějaká svěcená voda existovala.A pak si povzdychl.Je opravdu hříšný?Vždyť on nic neudělal....Jen se...jen se narodil.Jen...existoval.

Prohrábl své červené vlasy ve kterých byly rohy. Bílé rohy. I tady v pekle, za ně byl pronásledován. On sám kdysi nevěděl proč. A taky zjistil že v tom není sám. Že existuje ještě někdo, kdo takové rohy vlastí. Někdo, u koho se cítil v bezpečí.Alespoň trochu. I když on byl tím největším zlem které doposud viděl. Ale...je on opravdu zlý?

Ošil se. Nezapomene na jeho setkání s ním...

Rána která musela být slyšet i kilometry odsud.eN se nechápavě díval na to, co se děje. Obrovská díra která byla v kovové zdi jeho vězení.Nechápavě zamrkal a pak, když spatřil osobu která vycházela ze zvednutého prachu, skrčil se ještě víc v koutě, ve kterém seděl.Silně stiskl víčka k sobě.

"Ty jsi ten s bílými rohy?" Ozval se hluboký hlas, ale nebylo v něm ani stopy po tom, že by chtěl eNovi ublížit, a tak k němu vzhlédl. Mužný vzhled, silné, vypracované tělo a kapucu na hlavě od černého pláště.eN polkl a přinutl se kývnout.Muž se na něj usmál. "Jak se jmenuješ?" Zeptal se znovu.

"Říkají mi eN." Šeptl a nedokázal se přestat dívat do těch krásných očí plných nebezpečí.

"Já jsem Ravi a..." Sundal si kapucu.Ohnivé vlasy zvýrazňovaly bílé rohy. "...Mám stejný problém" Zazubil se.

"Jak..Jak to?" Zeptal se eN a konečně se postavil.

"Ptáš se špatně...já sám nevím proč máme my dva bílé rohy."

eN zpozorněl. Slyšel kroky.Spoustu kroků čímdál blíž.

"Hej ty! Odejdi od něj a...Pane!Bílé rohy!On...On má bílé rohy!"

"Zabít...oba dva..." Ozval se chladný hlas a démoni, kteří tam byli, vytáhly své zbraně.Zamířili na ně.eNovi se do očí nahrnuli slzy.

"Umřeme...."Zašeptal.

"Nikdy...Nedovolím to..." Ozval se veselý hlas.eN jehož oči byly do teď zavřeny se otevřely. Zalapal po dechu. Před ním už nestál ten muž co se mu představil jako Ravi ale opravdový démon, kolem něhož byla černá síla.Vysoké monstrum co nemělo ani kůži.Svalstvo a maso, vše bylo na povrchu.Hořící oči a obrovské tesáky...a taky...Obrovské, bílé rohy.A taděsivá černá síla co kolem něj ladně plula. Je to ta, o které eN pouze slyšel. Byla zničující a smrtící.. Démon zařval a ta černá síla se změnila. Byla bílá a démon byl pryč...stál tam znovu Ravi.Jeho oči ztratily svou barvu.Bylo v nich černé x. Ruce zdvihl do úrovně ramen.Jeho dlaně začali hořet bílým plamenem. Znovu zařval a nad jeho dlaněmi se vznášela koule bílé síly.Byla velká asi tak jako eNova hlava. Raviho obličej skřivil usměv. Tu kouli neuvěřitelné bílé síly hodil k démonům. Záblesk bílého světla.eN musel zavřít oči.Jen na chvilinku, hned je zase otevřel. A démoni byli pryč.Jediné, co po nich zůstalo, byly jejich černé rohy.

eN polknul a zadíval se na usmívajícího se Raviho.Ten, když si všiml eNova pohledu zvážněl.
"Bojí se nás, protože máme takovou sílu.Myslí si, že je chceme zabít..."

"Ale vždyť ty si je zabil!" Vykřikl eN, z očí mu padaly slzy.

"Naše bílé rohy...jsou darem od boha. Umřou, to ano...ale jdou k němu.Už neexistuje ďábel.Pouze bůh, co ztratil svou moc.Nemá anděle.Nemá nikoho.Jen nás dva.Když je zabijeme, půjdou k němu.On je očistí.Udělá z nich někoho nového.Někoho hodného.Chce stvořit novou zem.Tahle zem plná špatných lidí...která se změnila na peklo...už není naše modrá planeta.Je to rudá planeta.Plná hříchu,nenávisti...zlosti...krve. A neříkej mi, že ty to necítíš..." Usmál se měkce Ravi.

.eN se zamyslel.Dávalo to smysl...vždycky ve své hlavě slyšel ten nádherný hlas.Hlas co mu tohle říkal.Ale on se tak moc bál, že ho přestal poslouchat...

"eN, měli bychom jít..."Ozval se Raviho hlas.Přešel k eNovi a zezadu ho objal.Opřel se bradou o jeho rameno.Zadíval se na jeho tvář.

"Jsme zlí že ano?I když děláme tohle...tak..."eN sklopil pohled.Nedokázal takto mluvit a dívat se na krásu měsíce.

"Do tohohle světa jsme se narodili zlí, protože tento svět je zlý.Protože všichni zapomněli na to, že byli i hodní. Už nevědí co je co. My jsme jiní.Vždy jsme to cítili. Ten rozdíl mězi zlem a dobrem, že? Oni nás vidí jako zlé,krvelačné bestie, ale jediná zlá, krvlečná bestie jsou oni. My jim dáme novou šanci pro život..."

"Ale...zbylo tu tak málo lidí potom, co jsme udělili šanci...Co se stane, až tu budeme jenom my dva?"
"Možná bůh obnoví krásu a čistotu této země.Já nevím...Ale bude to dobré, ne?" Usmál se Ravi a vtiskl eNovi pusu na tvář.eN se trochu pousmál a otočil k němu hlavu, aby se mu mohl zadívat do očí.Opřel své čelo o to jeho a vydechl.

"Tohle je poslední vesnice...a pak..."

"Bude nový začátek..."

"Zajímá mě, jestli budeme jeho součástí..."

Ravi pustil eNa a klekl si před něj.Vzal jeho ruku a políbil ho na ni.Pak se mu zadíval do očí.

"Jsem si jistý, že ano..." Věnoval eNovi úsměv a postavil se. "Ale teď musíme dokončit to, co jsme začali...."

Oheň.Všude bílý oheň.Ale nikde ani stopa po tělech ani po krvy.Pouze rohy.Neozýval se žádný bolestivý křik.Nic....pouze ticho.

"...musíme počkat co se stane..." Řekl unaveně Ravi a podíval se na eNa, který kývl a z očí mu spadlo pár slz bílých jako perly.

"Proč pláčeš?" Zeptal se Ravi a přešel k eNovi.Ten k němu vzhlédl. "Nevím proč..." Zamrkal aby zahnal slzy ale ty pořád přicházely.

"eNe...podívej se...." Řekl Ravi a klekl si.Tam, kam dopadaly eNovy slzy začala růst nějaká květina.Rostla pořád do výšky.A když se zasvavila, objevil se bílý květ.Začal jemně zářit a pořád přidával na intenzitě.

A okolo půdy, kde rostlina začala růst, se začala oběvovat stejně zářící hvězda.Pořád se zvětšovala.eN přešel k Ravimu a chytl ho za ruku.Propletl si s ním prsty.

"Tohle je nový začátek?" Zašeptal eN a podíval se na Raviho.

Hvězda se pořád rozpínala a měnila své barvy.

Žlutá barva.Přes mraky začalo svítit slunce.

"eNe podívej se na nebe!" Křikl Ravi. eN zvedl hlavu a nebe, které bylo tak dlouho jen šedé až černé, najednou bylo královsky modré.Nikde žádný mrak a přesto pršelo.

Dešťové kapky smývali prach a krev, všechny hříchy lidstva.

A hvězda začala svítit zeleně. Začaly růst stromy, tráva, květiny a různé rostliny.

Modrá...Byly slyšet vlny.Oceány a moře které byli plné písku, se znovu začali plnit průsvitnou vodou.

A červená...Byl slyšet zpěv ptáků.Motýli se rozlétly do všech stran.Lvi,koně,tygři, mnoho zvářat.Objevili se a zase zmizeli....a nakonec...člověk.

Rostlina s bílým květem zmizela a místo ní uprostřed už vyhasínající hvězdy stálo malé dítě.Dívalo se na eNa a Raviho.Pomalu vstalo a usmálo se.Malé dítě, chlapec držel za ruku stejně malou holčičku. Oba se usmívali.

eNovi se objevil úsměv na tváři.Pustil Raviho ruku a přeběhl k dětem.Klekl si k nim, pohladil je po tváři a nakonec si je přitáhl do objetí.

"Nový začátek...To je ten nový začátek..."Začal brečet eN i když se usmíval. "Jsme jeho součástí...jsme..." Trochu se oddálil od dětí a podíval se na Raviho. "Musíme je vychovat...naučit je, jak se chovat...jak se starat o druhé...Vše...jen aby se tohle už neopakovalo..."

Ravi se usmál a kývl.Tak jako eN si k dětem klekl a objal je.

"Jak se jmenujeme?" Zeptal se malý chlapec a zadíval se Ravimu do očí.Ten si skousl ret a podíval se na eNa.

"Mělo by to být jako předtím...Adam a..."

"Eva." usmál se Ravi.Vzal si holčičku do náručí.Pohladil ji po dlouhých,hnědých,kudrnatých vlasech.

eN vzal do svého náručí chlapce. "Tvé jméno je Adam..." Usmál se na něj a políbil na tvář.Přešel k Ravimu a jednou rukou ho objal okolo pasu.Položil si hlavu na jeho rameno a usmál se.

Ravi ho políbil do vlasů. "Začátek,bez poskvrnky.Můžeme znovu dýchat čerstvý vzduch.Můžeme všechny naučit milovat." Usmál se Ravi a oči mu zářily štěstím.

.eN kývl.Políbil Raviho a pak malou Evu.


"Je mi líto.Je mi líto, že vám musím zkazit a pošlapat váš sen.Ale lidstvo...si zaslouží trpět.Lidstvo musí okusit tu bolest, kterou jsem snášel...Srdce mě bolí, že vám musím sebrat úsměv z tváře.Ale ničili jste mě.Bodali do mě.Brali si víc, než vám náleželo...Musím..."

"Taekwoone...Jseš si jistý?Oni...oni si protrpěli více než dost...dej jim šanci....poslední šanci..."

"HongBine...Vím že máš pravdu...ale oni už si zvykli na to, dostávat poslední šance...Vím..vím že si toho hodně protrpěli...Neudělám to teď...udělám to, až se všichni začnou modlit k bohu.K bohu, protože přichází další jejich konec...Víš že jim nechci ublížit.Ale oni jenom berou a berou.Neberou ohled na ostatní.Kvůli nim trpý všichni.Měl by si to vědět HongBine.Vidíš to, když se tvé stříbrné paprsky dotknou země...ničeho si neváží..."

"Viděl jsem to.Ale třeba to bylo kvůli tomu, jaký byl jejich začátek.Nikdy nebyl takoví.Ale teď tu jsou oni dva...Oni chtějí jen mír.Dívat se na krajinu plnou krásy.Plnou květin a stromů.Slyšet znovu ptačí zpěv.Třeba opravdu napravý lidstvo...Nesmíš jim to vzít.Oni...i když žili tisíciletí, nezkazili se.Žili svou vírou,svou touhou po znovuzrození světa.Po kráse přírody.Po tobě!Nesmíš jim to udělat....Jim ne.Je to jejich začátek..."

TaekWoon se zadíval na HongBina.Jediný, kdo s ním zůstal i potom, co byl tak pošpiněn.Vydechl a přesto, že nikdy neplakal, do očí se mu nahrnuly slzy. "Nechci už zažít tu bolest..."


"Pokud by ti ublížili..."Pousmál se HongBin a chytl Taekwoona za bradu a donutil ho, aby se mu zadíval do očí.Pohladil ho po tváři a lehce se otřel o jeho rty těmi svými. "Udělám vše proto, aby trpěli..."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama