Splněné přání-Otevři oči 2(Sadako-chan)

17. prosince 2013 v 17:29 | LittleLover |  Na přání ^^
|Otevři oči 2|ZiKwon|Splněné přání|Pro-Namikaze Sadako|

Takže...Nevím proč, ale fakt moc se mi líbí oslovení Sadako-chan :D Brouku tu máš druhej díl :D Doufám že se bude líbít ^^ Takže jedna povídka na přání splněná...S.U.P.A! :D (Vůbec jí nechápejte, jí zase začalo hrabat....hodně cukru v krvi :D)(No jo, Vánoce jsou tady a my pečeme :D)




"Otveři konečně oči...Já tě...Já tě miluju..."
Povzdychl jsem si.Ať jsem chtěl nebo ne, nemohl jsem přestat myslet na Zica a tyhle slova. A najednou jsem si uvědomil to všechno, co pro mě dělal. Jak se ke mně choval. Byl jsme blbec. Jak jsem si toho mohl nevšimnout? Vždyť i slepý by si toho všiml. Jo...i slepý, ne já.
Zbalil jsem si věci a pohledem sklouznul k Zicově lavici. Nemluvil se mnou. Pokaždé když se na mě podíval zčervenal a rychle někam odešel a nebo prostě odvrátil pohled.

"Mělo by to konečně skončit..." Řekl jsem si pro sebe a šel jsem ho hledat. Teď jsme měli volnou hodinu...Určitě bude na střeše...

"Zico?" Promluvil jsem na něj a on se na mě pomalu otočil.

"Um?Co?" Zeptal se, a já v jeho hlase slyšel jistou aroganci. Tohle dělal vždycky, když se cítil nesvůj.

"Měli bychom si promluvit...nechci tě kvůli něčemu takovému ztratit...Potřebuju tě..."

"Potřebuješ mě?" Slyšel jsem v těch slovech uspokojení a viděl na jeho tváři úsměv, který ihned zmizel. "Nepotřebuješ.Máš Kyunga."

Protočil jsem oči. "Nemám.Jako bych mu něco mohl říct když... To bych neudělal. Nikdy."

"Měl bys..."

"Proč říkáš něco, co tě bolí?"

Kousl se do rtu. "Znáš mě až moc dobře..." Zadíval se na oblohu. "Jenže co ti mám říct?Mám ti říct..Prosím buď se mnou a na Kyunga se vykašli?..." Zavrtěl hlavou.

"Tohle je lepší, než kdyby si mi řekl něco, co nemyslíš vážně..."

"Jenže já tě nechci držet dál od štěstí.."

"Já si myslím že jsem byl šťastnej i když jsem měl jenom tebe, tak nevím co se řeší..." Usmál jsem se na něj, a on mi ten úsměv opětoval...Jen jsem ho chtěl zpět... "Ale prosím..nevyhýbej se mi pořád..."

"Když se ti nebudu vyhýbat...tak...udělám něco, čeho budu litovat..."

Přivřel jsem oči a nechal se pohladit teplým vánkem. "Čeho by jsi litoval?" Zeptal jsem se, i když mi bylo jasné o čem mluví.

"Já...no...Bože ty to víš co chco říct!" Řekl mi s červeným obličejem a já se zasmál.

"Jo, vím, jenže to chci slyšet od tebe...navíc se vsadím, že by si toho litoval jenom pokud bych něco takového nechtěl...ty ses mě nezeptal jestli něco takového nechci."

"...Neměl bys to říkat tak lehce, nebo..." Uhnul pohledem a párkrát zamrkal.

"Nebo?..." Usmál jsem se na něj.

Podíval se na mě a já v něm viděl znovu toho starého Zica. Přešel ke mně a podíval se mi do očí.Ušklíb se a rty se přiblížil k mému uchu.Když jsem na něj cítil jeho teplý dech, zachvěl jsem se.

"Nebo bych tě mohl znásilnit..."Foukl do něj.Když se odemě odtáhl, vypadal vážně.

"Znásilnění se říká, když někoho DONUTÍŠ k pohlavnímu styku, že?"

Kývnul.

"Nemusel bys mě nutit." Řekl jsem tiše a zadíval se do země. Ježiš, fakt jsem to řekl!

Slyšel jsem jeho smích. "Jistě...asi pro tebe opravdu musím být důležitý, když mi tu nabízíš sám sebe..."

"Hej!...Samozřejmě že jsi pro mě důležitý..." Nafouknul jsem tváře.

"To je dobře...Ale mě budou stačit jenom tvé rty..." Řekl a pohladil mě po tváři.Palcem mi přejel po rtech.Pootrvřel jsem ústa a on vydechl. "Neco takovího by si mi neměl dělat..."

Pousmál jsem se a pootočil hlavu k jeho dlani.Otřel jsem se o ní rty a políbil.

"Kwone...." Šept. Druhou ruku mi dal kolem pasu a přitáhl si mě k sobě.Díval se mi do očí a pomalu se ke mně přibližoval, jako by čekal jestli se odtáhnu nebo ne.Ale já jen zavřel oči a čekal.Otřel se o mé rty a pak je spojil v polibku. Zvláštní pocit se mi rozlil v těle.Přejel jazykem po mém spodním rtu.Vplul jsem mu rukou do vlasů a trochu zaklonil hlavu.Po chvilce mě pustil a zadíval se mi do očí.

"Omlouvám se, že jsem si to neuvědomil...Že jsem ti ubližoval.Nechtěl jsem..."Vydech jsem.

Zavrtěl hlavou a usmál se na mě. "Byla to hlavně moje vina, že jsem se ti nedokázal vyznat...a že jsem to poslouchal...mohl jsem kdykoli odejít...Ale nechtěl jsem...jsem rád když tě vidím šťastného...ale...nemůžu být šťastný, protože mě bolí že budeš šťastný s někým jiným..."


"Mluv v minulém čase...já svoje štěstí našel tady..." Položil jsem mu ruku na hruď.Na místo, kde mu bušilo srdce. "Otevři oči...s tebou budu šťastný..."



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Namikaze Sadako Namikaze Sadako | Web | 5. ledna 2014 v 9:58 | Reagovat

Omooooooooo! Promiňm, že komentuju až te´d,  ale neměla jsem čas :D Ale bylo to SUGOIIIIIIIII!!!!!!!!!!!!! *rozplývá se* a díky :3

2 Zikwon Zikwon | 8. března 2014 v 11:22 | Reagovat

milujen tenfo par ...krasna poviedka waaaw *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama