Střepy

19. ledna 2014 v 11:08 | LittleLover
|Střepy| SooHoon| splněné přání| pro - Y.G. Werů :D |
Ano, dámy a dámy, slečny a ženy, máme tu poslední článek na tomto blogu. *Ehm, to že už má takoví...3 dny, možná víc novej blog, je jedno +Budu mít spoluadmina! :3...Ale jinak, doufám že to neberete jako zradu...stejně tam ještě skoro nic nepřibylo :D* *Chcete odkaz? :D (stejně bych sem ten odkaz dala, ale to je fuk :D )*
A je to povídka pro Werů! :D Ani nevíš, jakou práci mi dalo to sepsat :D A to s tím ani nejsem spokojená...SooHoon? Splněno. Cukrárna? Splněno. Slaďárna? No to těžko! Takže...promiň... :/ Kdyžtak máš u mě reklamaci, okej? :D S tím, že to nesmí být slaďoučká povídka! Asi bys mě zabila :D Ale dost keců, hurá k povídce :D

Nom, vlastně ještě ne... XD Tady vám sem házím ten odkaz :D http://yarinastories.blog.cz/



Opřel se o pult a zadíval se ven skrz prosklené dveře. Slunce svítilo a lidé se procházeli venku. Usmál se. I když slunce svítilo, byla zima, a tak byli všichni zabalení v teplém oblečení. Zadíval se, že si ani nevšiml, že zadními dveřmi někdo přišel.

Chlapec za ním si nervózně skousl spodní ret a trošku zčervenal. Už podruhé mešká. Těkal očima z věci na věc a snažil se vymyslet nějakou omluvu. Vydechl a staršímu muži poklepal na rameno. Ten sebou trochu škubl a otočil se.

"Um...SooHyune, omlouvám se...moc mě mrzí, že jsem znovu přišel pozdě...." Řekl tichým hlaském. Starší první svraštil obočí, ale pak se jen usmál a rozcuchal mladšímu vlasy.

"To je v pořádku. Určitě si se zase někde zapomněl, že jo?"

Hoonovi se rozzářila očka. "Přes cestu mi přeběhlo malé kotě! Bylo tak roztomilé. A mělo na sobě červenou mašli. Tak jsem ho vzal k sobě, a trochu jsem pátral, jestli někomu nepatřil. A taky že ano! Nějaká malá holčička ho dostala od svého tatínka, ale že jí vyskočilo z náruče a celou dobu ho hledá..."

"Ty si snílek..." Řekl SooHyun. "Ale je štěstí, že začínáme až za čtvrt hoďky." Usmál se.

"Ale já to myslím vážně! A neříkej mi snílek! Vážně to tak bylo!" Nafoukl Hoon tvářičky.

"Dobrá, dobrá, ty blázínku. Připrav stoly, jo?"

Hoon se na Soohyuna naštvaně podíval. Pak se, ale jako pokárané štěně pustil do práce. Za chvilku měl hotovo, a tak mohli otevřít novou cukrárnu..no, novou. Spíše úplně předělanou a v rukou nového šéfa. Tedy, ne, že by už neměli otevřeno. Měli. Ale pořád měli nálepku "NOVÁ". V provozu už byli dobrý měsíc, a šlo to víc než dobře. Hned po prvním týdnu, si Soohyun musel sehnat brigádníka. A našel ho. Vlastně, ani se nehlásil na ten post, ale jednou...


"Omlouvám se! Já-já nechtěl jsem..." Vykoktal ze sebe vyšší chlapec, celý rudý. Vrazil do nějakého muže, který nesl nějakou krabici. Krabici s nádobím, které je teď na kousíčky.

"Mohl si dávat pozor! Jak já se mám...dívat...přes..přes tu...bednu." Soohyunova zlost ihned vyprchala, když se zadíval do uslzených očí.

"Vážně jsem nechtěl..." Zadíval se chlapec před ním do země.

"Dobrá..jen...víš co? Pomoc mi to tu uklidit, ať se tu nikdo nezraní, jo?" Navrhl s úsměvem Soohyun, ale chlapec se jako otrok sehnul a začal uklízet střepy. " Neměl bys je zbírat...raději přinesu smetáček..." Řekl tiše Soohyun, v hrudi zvláštní pocit.

"Nemůžu...musím...já..." Hoon se rozhlédl po cukrárně. "Hledáte brigádníka?"

"Um, jo."

"Já nemůžu vám nahradit tu škodu, protože...no, já, mohl bych nastoupit?"Zeptal se zničeho nic.

"Jistě že můžeš..." Usmál se Soo. "A vážně to nech. Ještě si ublížíš."



"Tatí, tatí podívej! To je on!" Ozval se dětský hlásek.

"Ahoj malá!" Ozval se Hoon. Přešel k malé holčičce co měla v rukou malé kotě. Klekl si k nim a pohladil koťátko po zádech.

"Děkuji vám, že jste to kotě našel..." Řekl otec.

"To je v pořádku. Ah, když už jste tady, nedali by jste si tu něco?" Navrhl s úsměvem Hoon.

"Tatí, tatí! Že můžeme! Prosííím!" Tahala holčička tatínka za rukáv.

"Ah, tak dobře..." Pohladil jí po vláskách.

"Ukážu vám váš stůl." Otec jen kývl a šel za Hoonem. Soohyun se usmíval od ucha k uchu. Ten kluk byl kouzelný. Ta jiskřička v očích kdykoliv, když mohl pomoc. Skousl si ret a zatřepal hlavou. Nemůže nad ním takto uvažovat. Určitě někoho má... jako by mohl někdo takoví být sám? Promnul si kořen nosu a vydechl.

"Soohyune, jeden jahodový dort, prosím!" Ozval se radostný hlas. Soohyun se usmál a podíval se Hoonovi do očí.

"Už to bude..." Měl chuť pohladit Hoona po tváři. Strhnout ho k sobě do náruče a umačkat, už ho nikdy nepustit.
Nikdy....

"Tady..." Podal mu talíř se zákuskem.

Hoon ho jej dal před malou holčičku a znovu pohladil po vláskách. "Dobrou chuť."

"Páni... Taky bych někdy takovou chtěl..." Usmíval se Hoon. "Počkej, já ti s tím nádobím pomůžu!" Hned se nabídl.

"Byl by si dobrým tátou."

"Hm...Jen najít mamku." Mrkl na Soohyuna. "Řekl bych, že děti nenosí ani čáp a ani vrána."

"To nemůžeš vědět." Odpověděl mu se smíchem starší.

"Al- skara! Ale né..." Vydechl Hoon a sehnul se ke střepům. "Takhle se mi tady můj dluh tak akorát zvětší..."

"Ty si nešika." Mlaskl Soohyun a začal zbírat střepy a naneštěstí, se o jeden řízl.

"Hlavně že mě si říkal, abych na ně nešahal..." Ozval se Hoon. "Ukaž mi to..." Vzal Soohyuna za ruku a prohlížel si jeho
krvácející prst. "Bude to chtít náplast a naštěstí, sebou náplasti vždycky mám." Vytáhl jednu z peněženky a zalepil Soohyunovu řeznou ránu.

"Děkuju..." Řekl s červeným obličejem Soohyun a zadíval se Hoonovi do očí.

"To je v...v pořádku." Zakoktal se Hoon. Soohyun se pousmál. Naklonil se k Hoonovi.

"Máme zákazníky..." Pošeptal Hoonovi do ucha a jen lehce se o něj otřel rty.

"..J-jo...zá-zákazníci..." Koktal znovu Hoon s červeným obličejem. Soohyun se nahlas rozesmál.

"Měl by si jít." Řekl a cvrnkl Hoona do nosu. Zvedl se a pokračoval s mytím nádobí.

~ ~ ~

"Dnes to byl docela obtížný den..." Řekl Hoon vyčerpaně a sedl si na jednu ze židlí. Soohyun se za ním otočil a rozněžněle se na něj usmál. Šel si sednout k Hoonovi. Položil před něj velký hrnek s teplou tekutinou.

"Tvůj oblíbený." Řekl jen a pozoroval Hoonovi rozjasněné oči.

"Děkuju..." Hoon se usadil pohodlněji a uskrl trochu čaje. "Zajímalo by mě, jak to děláš, že chutná tak úžasně..." Broukl spokojeně Hoon.

"Mám jednu tajnou přísadu..." Usmál se SooHyun. Nevěděl proč, ale v hrudi se mu začal rozlévat smutek. I když má vedle sebe Hoona. Ano, má ho vedle sebe, ale ne u sebe.

"Jakou?" Zeptal se ihned Hoon.

"Když já nevím jestli bych ti to měl říct..."

"Určitě ano!"

"Láska..."

"Co? Co s láskou?"

"Ta tajná přísada je láska. Dávám do toho čaje lásku...." Řekl a chytl Hoona za ruku. Ten zčervenal a sklopil pohled k zemi. "Jenom pro tebe..." Zašeptal mu Soohyun do ucha a políbil na tvář.

"So-Soohyune..." Hoon pomalu upřel své oči na Soohyunův obličej a pak na rty. Pomalu se k němu přibližoval a nakonec se o ně těmi svými lehce otřel. Soohyunovi ruce si ho k sobě přitáhli blíž. Jedna ruka se zamotala do jeho vlasů a druhá hladila jeho záda.

"Já...mám tě rád..." Pošeptal Hoon. Soohyun se pousmál.


"Pak jsem asi nejšťastnější člověk na zemi..." Vydechl potichu a políbil Hoona do vlasů. "Nakonec...střepy asi vážně přináší štěstí..."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Werů :D Werů :D | 19. ledna 2014 v 19:09 | Reagovat

Tak zaprvé...TY SE STĚHUJEŠ NA JINÝ BLOG?! Q.Q JAKO! Q.Q Co to?! Q.Q A trochu (DOCELA DOST) mě mrzí, že nebudeš pokračovat v povídce "Andělská zahrada hříchu"! *Cry!* Q.Q Rve mi to srdce...beze srandy! TT_TT
A teď k povídce...že to není sladký?! NENÍ SLADKÝ?! Myslela jsem, že se rozpustím! :'D To bylo naprosto ajsghf gjb kj shjd hj kasbvhfskjnckjasd ~! *3* Představa Hoona s pohledem nakopnutého štěněte...s tím pohledem je sladší než jakkýkoliv dort na světě! *3*
A ten Soohyun! *3* Kksdgf jvsjd dj! Jak se na něj rozkřičel! Zlobivý hoch! :'D
Děkuju, že jsi pro mě tu povídku napsala! *3* ♥ Opravdu se mi moc líbila! *3* Doufám, že ti nebude vadit, když si jí stáhnu do počítače?! :D *3*

2 kaspareq582 kaspareq582 | 19. ledna 2014 v 19:15 | Reagovat

[1]: Ano, stěhuju :D (Možná kvůli tobě dopíšu?...Ale važ si toho holka! *pokud se do toho pustím :D*)
Ne, není! :D Já nevím...nelíbí se mi ta povídka...a ano, můžeš si jí stáhnout do počítače :D Je tvoje :D

3 Werů :D Werů :D | 19. ledna 2014 v 19:58 | Reagovat

[2]:
Haha, jestli jí dopíšeš, tak budeš moje bohyně povídek! :'D *Přikyvuje!* :'D *Lehla!* :DDDDD MUSÍŠ jí dopsat, protože to nejde nedopsat jí! Q.Q Nebo snad jo?! TT_TT
To, že TOBĚ se nelíbí je absolutně nepodstatné! :D Hlavně, že se líbí MĚ! :'D JO! *3* :D

4 Kaspi Kaspi | 19. ledna 2014 v 20:08 | Reagovat

(KašpáreQ582 :DD)

[3]: Tak bohyně říkáš? :DDDD Hmm... :D Řekla bych, že jde, nedopsat jí :DDD
Ale prostě se mi nelíbí a je to :D

5 Namikaze Sadako Namikaze Sadako | Web | 23. ledna 2014 v 1:25 | Reagovat

T.T a Angel With a Shotgun jako co?! Jestli to dopíšeš, tak přísahám, že v té Koreji, až se tam jednou dostanu *zaklepává* udělám hon na samotné BTS a přitáhnu ti je domů rovnou pod nos :D (nejsem sasaeng xD)

6 Kaspi Kaspi | Web | 23. ledna 2014 v 15:59 | Reagovat

[5]: Neboj, v tom chci pokračovat :D Určitě...ale to už sis asi přečetla :D

7 Kaspi Kaspi | Web | 23. ledna 2014 v 15:59 | Reagovat

[5]: Neboj, v tom chci pokračovat :D Určitě...ale to už sis asi přečetla :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama